Koupíte si kvalitní doplněk stravy, ráno ho zapijete svou oblíbenou kávou, k obědu si dáte čerstvý salát bez kapky oleje a máte pocit, že pro své tělo děláte maximum. Ve skutečnosti však velká část těchto cenných látek může projít trávicím traktem, aniž by je organismus dokázal skutečně využít.

Ve světě výživy a fyziologie totiž neplatí jednoduchá rovnice „čím více přijmu, tím více mám“. Rozhodující je biologická dostupnost – tedy míra, v jaké se živina dokáže vstřebat ze střeva do krevního oběhu a přeměnit se na formu, se kterou mohou buňky pracovat. Právě zde vstupují do hry dvě skupiny faktorů, kterým se v populárně-naučné literatuře říká vitamínové boostery (urychlovače či podporovatelé) a vitamínové drenaže (tedy látky či návyky, které vstřebávání spíše zpomalují či rychle vyčerpávají zásoby).
Vitaminové doplňky
Některé živiny v těle fungují jako tým. Jedna bez druhé nedokáže plně rozvinout svou funkci nebo se vůbec nedostane přes střevní stěnu. Správnou kombinací potravin dokážete z běžného jídla vytěžit podstatně více.
Zdravé tuky pro vitamíny A, D, E a K: tyto čtyři vitamíny jsou rozpustné v tucích. Pokud si dáte mrkvový nápoj bohatý na betakaroten (provitamin A) nebo si vezmete vitamín D nalačno bez tuku, jejich vstřebávání je minimální. Stačí přidat lžičku kvalitného ořechového oleje, hrst ořechů, avokádo nebo kousek tučné ryby a vytvoříte tělu ideální podmínky pro jejich vstřebávání.
Vitamin C jako klíč k železu: Železo z rostlinných zdrojů, jako jsou luštěniny, špenát a dýňová semínka, je pro člověka méně využitelné než železo z masa. Pokud však k čočkovému guláši přidáte čerstvou papriku nebo jídlo pokapete citronovou šťávou, vitamín C změní chemickou vazbu rostlinného železa a dokáže jeho vstřebávání zvýšit až trojnásobně.
Hořčík a vitamín D: Málokdo ví, že vitamín D získaný ze slunce nebo ze stravy je v těle zpočátku neaktivní. Játra a ledviny ho musí nejprve přeměnit na aktivní hormon – a enzymy, které tuto přeměnu řídí, jsou přímo závislé na dostatečném množství hořčíku (magnezia). Bez něj zůstává vitamín D v těle ve „spící“ formě.
Černý pepř (piper) pro kurkumin: Kurkumin z kurkumy má mimořádně zajímavé vlastnosti, avšak tělo ho při trávení velmi rychle odbourává, než stačí začít působit. Piperin obsažený v černém pepři tento proces dočasně zpomaluje a výrazně zvyšuje jeho biologickou dostupnost.
Zdravá střevní mikroflóra: Prospěšné střevní bakterie nejsou pouze pasivními obyvateli trávicího traktu. Samy dokážou syntetizovat některé vitamíny. Především například vitamín K2 a několik vitamínů skupiny B (např. biotin). Zároveň udržují střevní sliznici v kondici nezbytné pro efektivní vstřebávání živin z potravy.
Vitaminové odvodňovače
Na druhé straně stojí látky a životní okolnosti, které buď fyzicky brání pronikání živin do krve, nebo nutí organismus spotřebovávat vlastní zásoby rychleji.
Káva a silný čaj ve špatnou dobu: Kofein má mírně močopudný účinek, ale při vstřebávání živin představují větší problém polyfenoly a taniny (trpké látky). Ty se v zažívacím traktu vážou na minerály – zejména na železo a zinek – a vytvářejí komplexy, které tělo nedokáže vstřebat. Kávy se nemusíte vzdávat, stačí ji pít s odstupem alespoň 45 až 60 minut od hlavního jídla nebo doplňků stravy.
Alkohol: Patří mezi nejvýraznější „zloděje“ živin. Dráždí a poškozuje sliznici žaludku a tenkého střeva, čímž přímo snižuje vstřebávání, zatěžuje játra (hlavní zásobárnu vitamínů) a zvyšuje vylučování vitamínů rozpustných ve vodě močí. Nejvíce tím trpí vitamíny skupiny B (zejména B1 – thiamin a kyselina listová), vitamín C a hořčík.
Kouření: Cigaretový kouř vystavuje organismus masivnímu oxidačnímu stresu a volným radikálům. Tělo musí na jejich neutralizaci vynaložit podstatně více antioxidantů, kvůli čemuž kuřáci spotřebovávají vitamín C a vitamín E téměř dvakrát rychleji než nekuřáci.
Chronický stres a nadbytek rafinovaného cukru: Dlouhodobé psychické napětí udržuje tělo v pohotovostním režimu, při kterém nadledviny intenzivně produkují stresové hormony. Tento proces vyžaduje zvýšený přísun vitamínu C, vitamínů skupiny B a hořčíku. Podobný účinek má strava bohatá na rafinovaný cukr: při jeho zpracování v buňkách tělo spotřebovává cenné vitamíny skupiny B, avšak samotný cukr mu žádné nové nedodává.
Přirozené antinutrienty v syrové stravě: Rostliny se chrání před škůdci látkami, jako jsou fytáty (v syrových obilovinách, ořeších a luštěninách) nebo oxaláty (v syrovém špenátu či rebarboře), které na sebe vážou minerály. Zajímavostí je také bílkovina avidin v syrovém vaječném bílku, která blokuje vstřebávání biotinu (vitamínu B7). Řešení je přitom jednoduché – namáčení luštěnin a běžná tepelná úprava tyto vazby naruší.

Žádný doplněk stravy nedokáže nahradit pestrou stravu ani spánek, ani vyřešit chronické vyčerpání či zdravotní potíže. Doplňky stravy jsou přesně tím, co naznačuje jejich název – doplňkem, který má smysl tehdy, když strava z různých důvodů nestačí pokrýt potřeby organismu.
Zkuste se na svůj talíř podívat ne jako na seznam kalorií, ale jako na malou chemickou skládačku. Pokapat pečenou zeleninu olejem, přidat k luštěninám kousek čerstvé papriky a dopřát si ranní espresso až hodinu po snídani – to jsou změny, které nestojí téměř žádné úsilí. Tělo si však tento rozdíl všimne okamžitě – ne díky zázračným slibům na etiketách, ale díky živinám, které konečně dostanou šanci skutečně dorazit do cíle.